I naše stromy už jsou bílé

Byli jsme se projít o víkendu až na konci zahrady, na kopci, odkud máme pěkný výhled nejen na celou naši zahradu, ale odkud vidíme i do sousedních ovocných sadů. Překvapilo nás, že jen ve dvou zahradách, jedna je naše, mají ovocné stromy bílé kmeny. Přitom tu stále bydlí lidé, stále se starají o zahrady a kromě nás a souseda, jediných „běličů“, jsou to všechno starousedlíci, někteří starší než my, jiní zase o něco mladší.
Celý příspěvek

Reklamy

Šípky z vlastní zahrady

Koupit si čaj v supermarketu a léčivý v lékárně. To je takový městský přístup, aplikovaný i nezaměstnanými vesničany na podpoře. Protože co je z obchodu je dobré a co je z lékárny, to je zdravé. Nebo alespoň zdravější, jak ukázaly průzkumy při nákupech zubních past. A přitom zdraví máme kousek od sebe, v našich zahradách nebo těsně za nimi, ve volné přírodě. Jako například červené šípky.
Celý příspěvek

Správné pěstování je důležité pro květiny i zeleninu

Jako člověk s dobrým srdcem můžete mít rád kytky a mít cit pro jejich pěstování a stejně dosáhnete jen průměrných výsledků a budete mít pocit, že se vám nedaří. A přitom to vše může být jen důsledkem malého opomenutí nebo nějaké neznalosti. Všechny rostliny totiž nejsou stejné a k jejich pěstování také tak nejde přistupovat. Jak vědět, jak se ke které chovat?
Celý příspěvek

Zimní zahrada

Poprvé jsme svou zahradu pod sněhovou přikrývkou viděli ještě dříve, než byla naše. Už jsme se sice s jejím tehdejším majitelem dohodli na podmínkách prodeje, už jsme měli dokonce i smlouvu uzavřenou o prodeji, jen jsme čekali. Na zápis do katastru i ke schválení hypotéky na koupi zahrady. Tedy její části. Nějaké peníze jsme měli na účtech, ale bylo nám jasné, že bude třeba kromě zahrady kupovat i nějaké vybavení, stroje, sazenice, dřevo, bránu, opravit ploty. Že peněz jistě bude třeba hodně.
Celý příspěvek

Zahrada v kopci

Znáte ten pocit, když se podíváte z ulice přes bránu a zamilujete se na první pohled? Vidíte na bráně ceduli „Na prodej“ a víte, že tento pozemek bude váš? Tak to se mi stalo na podzim nedávno. Doma jsem to řekl své paní a rozhodli jsme se zavolat na číslo z tabule. Předtím jsme si ještě prohlédli v inzerátu na internetu (podle té tabule) další fotky detailů pozemku, které jsem od brány nemohl vidět a v katastru rozlohu a přesné hranice pozemku. Za pár dní jsme se již setkali s majitelkou a začali sjednávat podmínky převodu.
Celý příspěvek

Nejznámější druhy petúnií

Petúnie se svým neupraveným vzhledem dokážou letním výsadbám dodat veselý výraz a je možné je lehce kombinovat s dalšími balkónovými rostlinami. Obdobně jako muškáty, vynikají i petúnie svojí velkou různorodostí. Mohou růst vzpřímeně, kompaktně nebo mohou převísat a mají širokou škálu barev. Ta umožňuje šlechtitelům nabízet každý rok další novinky.

Gradiflory jsou odrody velkokvěté, charakteristické svými velkými květy, dosahujícími průměrné 10 až 12 centimetrů. I když tyto velké květy nejvíce poškozuje déšť a vítr, jsou mezi pěstiteli hodně oblíbené. Pro svou citlivost je doporučujeme na chráněná místa například balkónů nebo teras.

Multiflory jsou odrody mnohokvěté s menšími květy, avšak ve větším počtu. Mají kompaktnější a pevnější růst, po poškození větrem nebo deštěm se dobře regenerují. Díky silnější voskové vrstvě vosku jsou květy odolné dešti. Dlouho byly zaznávané pro své menší květy.

Jako převislé petúnie byly dlouho označovány velkokvěté odrody typu supercascade. Jde však spíše o rostliny přepadavé, protože v nejdříve v truhlíku rostou vzpřímeně a až poté pod tíhou květů přepadají přes okraj květináče. Pro svoji vitalitu a bujný růst se stále uplatňují ve výsadbách v záhonech.

Pravé petunky s velkým převisem mají hned od začátku vývinu poléhavý růst a častou nesprávně označovány jako surfinie, protože takhle se označuje první, vegetativně rozmnožená větev těchto petúnií.

Pasivní rodinné domy jsou stále oblíbenější

Pokud je v posledních letech hit, který se týká rodinných domů, potom to jsou zcela určitě domy pasivní. Právě s nimi totiž souvisí velmi nízké náklady na vytápění, které jsou přesně to, co mnoho rodin aktivně vyhledává. Pokud i vy po pasivním domu toužíte, jistě se vám budou hodit informace o tom, jak se vlastně v takovém rodinném domě žije, a co můžete konkrétně očekávat.

Prostor, bez otevřených oken

Na co je třeba si v první řadě zvyknout, to jsou okna. Těch je v pasivních domech často dostatek, a to proto, že díky slunečním paprskům ohřívají vnitřní prostor, což je další plus, jak v zimě ušetřit za náklady. Je však nutné si zvyknout na to, že celý dům funguje pouze, pokud je dokonale utěsněný. A tak zatímco v běžném domě se větrání doporučuje, v tom pasivním je naopak nežádoucí. O to se totiž starají různá vzduchová čerpadla, která čerstvý vzduch po objektu rozvádějí. Jakékoli otevřené okno tak znamená narušení tohoto stavu.

Není pasivní dům, jako pasivní dům

Základem každého takového domu je také špičková izolace, která napomáhá k tomu, aby byly úniky tepla minimální. Tomu je napomáháno také orientací na určité světové strany, nebo umístění tam, kde jsou příjemné povětrnostní podmínky. To vše totiž musí hrát pasivnímu domu do karet. Ten totiž musí následně plnit limity, které jsou menší než 15 kWh na m² na vytápění, a také menší než 120 kWh na m² energie využité k ostatnímu provozu. A to samozřejmě z hlediska celého roku. Dalším aspektem je potom i neprůdušnost budovy, na které jsou také stanoveny konkrétní limity.

Proč pasivní domy?

Důvody, proč lidé pasivní domy volí, jsou tedy hlavně v úspoře na vytápění, a také v možnosti různých dotací, jelikož jinak jsou z hlediska pořizovacích nákladů mnohem dražší možností, než dům běžný. V tomto ohledu je však skutečně nutné, aby dům stavěl expert, který výše uvedené limity zaručí. Pokud totiž nebudou ve výsledku splněny, nejenom, že na dotaci nemusí být nárok, ale samozřejmě ani dané úspora nebude taková, jaká by měla být.

Kuchyňské desatero

Správné rozvržení vaší kuchyně a jejich částí, pracovní, varné, mycí, odkládací, úložné a chladící zóny, by mělo vycházet ze základních pravidel:

  1. Dostatek prostoru musíte mít nejen pro odkládaní již uvařených jídel, ale i potravin, které se právě chystáte zpracovat. Proto je dobré mít přípravnou plochu po obou stranách varného místa. Jejich šířka by měla být alespoň 40 cm.
    Samostatná přípravná plocha by pak měla mít alespoň 80cm šířky, co zaručí dostatek prostoru pro přípravu jídel a umožní používání více nádob na vaření najednou i při vaření složitějších jídel.
  2. Ideální je mít nastaveny pro různé zóny i různé výšky. Podle postavy se pohybuje výška pracovní zóny mezi 85 a 105 cm. Varná zóna může mít nižší výšku, abyste měli lepší přehled o průběhu vaření, zejména pokud použijete hlubší hrnce. Naopak mycí dřez je lepší mít ve větší výšce, aby by nás nebolela záda.
  3. Nezapomínejte na větrání, které je důležité zejména v nových kuchyních, které jsou často propojeny s ostatními obytnými místnostmi. Digestoř musíme instalovat dostatečně vysoko pro odsátí co největšího množství par a pachů a taky proto, aby nám nepřekážela při práci v kuchyni.
  4. Nejvhodnější místo pro odkládaní odpadků v kuchyni je blízko dřezové skříně. Vhodné je pořídit si takzvaný sortér, který nám umožní odpad třídit. Je to vlastně systém odpadkových košů s plynulým otvíráním těsných vík.
  5. Pracovní plochu byste měli mít osvětlenou dostatečně intenzivně. Je to důležité pro bezpečnou práci se všemi kuchyňskými nástroji. Ideální je světlo, které je jednolité a nevrhá stíny.
  6. Pro bezpečné otevírání horních skříněk se hodí výklopný systém. Častěji používané náčiní tak je v kuchyni uložené v pohodlném dosahu.
  7. V celém systému úložných prostor v kuchyni by se měl orientovat každý člen rodiny. Velmi se hodí výsuvné systémy u skříněk, které jsou i moderní, doplněny kovovými závěsnými systémy a s prosklenými prvky.
  8. Myčku byste měli umístit vedle dřezu, co vám umožní po opláchnutí nejkratší cestou vložit nádobí do myčky.
  9. Chladnička by měla být u odkládací plochy, opět pro nejkratší cestu potravin dále k mycí, pracovní a varné zóně. Ideálně zakončená servírovací či barovou deskou.
  10. V nižší, lépe dosažitelné poloze mohou být horní skříňky tehdy, použijete-li hlubší pracovní desky (60 cm). Ušetříte si používání židlí či žebříků při snaze všude dosáhnout.

Jídelní kout ano či ne?

Rozhodnutí, jestli si máte zvolit jídelní kout nebo barový pult, záleží jednak od velikosti kuchyně a předpokládanému provozu v ní. Máte-li k dispozici dostatečně velkou plochu, můžete si vybrat obojí. Obě řešení mají své výhody i nevýhody. Co se týče stylu, chce to najít takový, na kterém se shodnou oba partneři. Jde především o to, aby se nikdo z vás necítil v kuchyni nepřirozeně.

Stejný postup doporučujeme i u výběru barev a materiálu dvířek kuchyně. Častým zdrojem nepohodlí v kuchyni je i umístění pracovní plochy v nevhodné výšce. Vše má ale své řešení. Jsou-li oba partneři stejné vysocí, dát kuchyňskou pracovní desku o pár centimetrů výše, než je standard. Pro menší osoby ji zase snížit. K dispozici jsou i kuchyně s deskami v různých výškách tak, aby se všem pracovalo stejně dobře.

Výběr spotřebičů i podlahové krytiny je do značné míry ovlivněn předpokládaným rozpočtem. Určitě se ale vyplatí investovat do spotřebičů s nejnižší spotřebou. Neměli byste kupovat používané elektrospotřebiče. To, co ušetříte při jejich nákupu, v budoucnu draze zaplatíte na energii. Podlaha by měla hodně vydržet, měla by se dobře udržovat v čistotě a taky by měla být součástí designu kuchyně. Je mnoho materiálů, používaných na pohledové částí kuchyňské linky. Které z nich zvolíte, bude mít vliv nejen na funkčnost, životnost a vzhled, ale i na vaši peněženku.

Oblíbené druhy muškátů

Muškáty patří k nejprodávanějším balkonovým rostlinám. Kvetou dlouhé měsíce až do příchodu prvních mrazů, mají rády slunná místa a jsou dostupné v široké škále odrůd. Pro pěstování muškátů jsou vhodnější větší nádoby. V malých byste totiž nemuseli dosáhnout očekávané výsledky.

A které jsou tedy ty oblíbené muškáty?

Páskaté – rostou vzpřímeně, stonky jsou dužnaté a postupně dřevnatí. Květy mohou být jednoduché nebo plné, jejich barevná škála je široká, od bílé po tmavěmodrou. Odlišují se i barvou listů a výškou rostliny. Ta se pohybuje od třiceti do osmdesáti centimetrů.

Štítovitolisté – mají křehké dlouhé stonky, proto se hodí do závěsných košů nebo na okraje bedýnek. Stonky během roku dřevnatějí. Listy jsou lesklé, pětilaločné a připomínají břečťan. Jsou velmi odolné proti výkyvům počasí a některé odrůdy se samy čistí. To znamená, že květy po odkvětu odpadnou. Vybírejte pro ně místo, které je chráněné před větrem.

Velkokvěté – jsou to keříčkovité rostliny, kterým postupně dřevnatějí stonky. Listy mají srdcovitý tvar, směrem vzhůru se trychtýřovitě stáčejí a jsou na dotek drsné. Květy jsou široké kolem pěti centimetrů a trochu připomínají květy petúnií. Mohou být jednobarevné bílé nebo s kresbou, jednoduché nebo plné. Okraje mohou být kudrnaté v různých odstínech růžové, červené až téměř černé.

Voňavé – pěstují se zejména pro listy, protože kvítky jsou malé a nevýrazné. Listy obsahují éterické oleje, které voní například po mátě, citrónu, jablku nebo růži či jako jehličnany. Když listy promnete mezi prsty, jejich vůně je ještě intenzivnější.

Minimuškáty – se na trhu objevují v posledních letech. Dorůstají do výšky patnáct až pětadvacet centimetrů a kvetou během celého roku.

Pokud máte na jaře muškáty v místnosti a jsou napadené hmyzem, vložte mezi jednotlivé rostliny stroužky česneku, který hmyz odhání.