Kuchyňské desatero

Správné rozvržení vaší kuchyně a jejich částí, pracovní, varné, mycí, odkládací, úložné a chladící zóny, by mělo vycházet ze základních pravidel:

  1. Dostatek prostoru musíte mít nejen pro odkládaní již uvařených jídel, ale i potravin, které se právě chystáte zpracovat. Proto je dobré mít přípravnou plochu po obou stranách varného místa. Jejich šířka by měla být alespoň 40 cm.
    Samostatná přípravná plocha by pak měla mít alespoň 80cm šířky, co zaručí dostatek prostoru pro přípravu jídel a umožní používání více nádob na vaření najednou i při vaření složitějších jídel.
  2. Ideální je mít nastaveny pro různé zóny i různé výšky. Podle postavy se pohybuje výška pracovní zóny mezi 85 a 105 cm. Varná zóna může mít nižší výšku, abyste měli lepší přehled o průběhu vaření, zejména pokud použijete hlubší hrnce. Naopak mycí dřez je lepší mít ve větší výšce, aby by nás nebolela záda.
  3. Nezapomínejte na větrání, které je důležité zejména v nových kuchyních, které jsou často propojeny s ostatními obytnými místnostmi. Digestoř musíme instalovat dostatečně vysoko pro odsátí co největšího množství par a pachů a taky proto, aby nám nepřekážela při práci v kuchyni.
  4. Nejvhodnější místo pro odkládaní odpadků v kuchyni je blízko dřezové skříně. Vhodné je pořídit si takzvaný sortér, který nám umožní odpad třídit. Je to vlastně systém odpadkových košů s plynulým otvíráním těsných vík.
  5. Pracovní plochu byste měli mít osvětlenou dostatečně intenzivně. Je to důležité pro bezpečnou práci se všemi kuchyňskými nástroji. Ideální je světlo, které je jednolité a nevrhá stíny.
  6. Pro bezpečné otevírání horních skříněk se hodí výklopný systém. Častěji používané náčiní tak je v kuchyni uložené v pohodlném dosahu.
  7. V celém systému úložných prostor v kuchyni by se měl orientovat každý člen rodiny. Velmi se hodí výsuvné systémy u skříněk, které jsou i moderní, doplněny kovovými závěsnými systémy a s prosklenými prvky.
  8. Myčku byste měli umístit vedle dřezu, co vám umožní po opláchnutí nejkratší cestou vložit nádobí do myčky.
  9. Chladnička by měla být u odkládací plochy, opět pro nejkratší cestu potravin dále k mycí, pracovní a varné zóně. Ideálně zakončená servírovací či barovou deskou.
  10. V nižší, lépe dosažitelné poloze mohou být horní skříňky tehdy, použijete-li hlubší pracovní desky (60 cm). Ušetříte si používání židlí či žebříků při snaze všude dosáhnout.
Reklamy

Jídelní kout ano či ne?

Rozhodnutí, jestli si máte zvolit jídelní kout nebo barový pult, záleží jednak od velikosti kuchyně a předpokládanému provozu v ní. Máte-li k dispozici dostatečně velkou plochu, můžete si vybrat obojí. Obě řešení mají své výhody i nevýhody. Co se týče stylu, chce to najít takový, na kterém se shodnou oba partneři. Jde především o to, aby se nikdo z vás necítil v kuchyni nepřirozeně.

Stejný postup doporučujeme i u výběru barev a materiálu dvířek kuchyně. Častým zdrojem nepohodlí v kuchyni je i umístění pracovní plochy v nevhodné výšce. Vše má ale své řešení. Jsou-li oba partneři stejné vysocí, dát kuchyňskou pracovní desku o pár centimetrů výše, než je standard. Pro menší osoby ji zase snížit. K dispozici jsou i kuchyně s deskami v různých výškách tak, aby se všem pracovalo stejně dobře.

Výběr spotřebičů i podlahové krytiny je do značné míry ovlivněn předpokládaným rozpočtem. Určitě se ale vyplatí investovat do spotřebičů s nejnižší spotřebou. Neměli byste kupovat používané elektrospotřebiče. To, co ušetříte při jejich nákupu, v budoucnu draze zaplatíte na energii. Podlaha by měla hodně vydržet, měla by se dobře udržovat v čistotě a taky by měla být součástí designu kuchyně. Je mnoho materiálů, používaných na pohledové částí kuchyňské linky. Které z nich zvolíte, bude mít vliv nejen na funkčnost, životnost a vzhled, ale i na vaši peněženku.

Oblíbené druhy muškátů

Muškáty patří k nejprodávanějším balkonovým rostlinám. Kvetou dlouhé měsíce až do příchodu prvních mrazů, mají rády slunná místa a jsou dostupné v široké škále odrůd. Pro pěstování muškátů jsou vhodnější větší nádoby. V malých byste totiž nemuseli dosáhnout očekávané výsledky.

A které jsou tedy ty oblíbené muškáty?

Páskaté – rostou vzpřímeně, stonky jsou dužnaté a postupně dřevnatí. Květy mohou být jednoduché nebo plné, jejich barevná škála je široká, od bílé po tmavěmodrou. Odlišují se i barvou listů a výškou rostliny. Ta se pohybuje od třiceti do osmdesáti centimetrů.

Štítovitolisté – mají křehké dlouhé stonky, proto se hodí do závěsných košů nebo na okraje bedýnek. Stonky během roku dřevnatějí. Listy jsou lesklé, pětilaločné a připomínají břečťan. Jsou velmi odolné proti výkyvům počasí a některé odrůdy se samy čistí. To znamená, že květy po odkvětu odpadnou. Vybírejte pro ně místo, které je chráněné před větrem.

Velkokvěté – jsou to keříčkovité rostliny, kterým postupně dřevnatějí stonky. Listy mají srdcovitý tvar, směrem vzhůru se trychtýřovitě stáčejí a jsou na dotek drsné. Květy jsou široké kolem pěti centimetrů a trochu připomínají květy petúnií. Mohou být jednobarevné bílé nebo s kresbou, jednoduché nebo plné. Okraje mohou být kudrnaté v různých odstínech růžové, červené až téměř černé.

Voňavé – pěstují se zejména pro listy, protože kvítky jsou malé a nevýrazné. Listy obsahují éterické oleje, které voní například po mátě, citrónu, jablku nebo růži či jako jehličnany. Když listy promnete mezi prsty, jejich vůně je ještě intenzivnější.

Minimuškáty – se na trhu objevují v posledních letech. Dorůstají do výšky patnáct až pětadvacet centimetrů a kvetou během celého roku.

Pokud máte na jaře muškáty v místnosti a jsou napadené hmyzem, vložte mezi jednotlivé rostliny stroužky česneku, který hmyz odhání.

Vytvarujte okrasné stromy

Zima, když na větvích nejsou listy, je vhodným obdobím na kontrolu okrasných stromů a keřů. Jestli zjistíte, že jsou některé větve napadeny chorobou, je třeba je odstranit, aby se nešířila infekce. Prořezávání je teď potřebné i kvůli tvarování malých stromů, na odstranění špatně umístěných větví a těch, co rostou křížem přes sebe a navzájem se odírají.

Měli byste odstranit i vzpřímené větve, které konkurují hlavní větvi, co by způsobilo vytvoření vidlice na hlavním kmenu a v následujících letech by to mohlo mít za následek oslabení stromu.

Na všechny řezy použijte ostré zahradnické nůžky, aby rána byla čistá. Je-li stříhaná větev malá, není potřebné používat ochrannou barvu na rány, ale při řezání silné větve pilou se doporučuje toto ošetření.

Z zimě neprořezávejte žádný strom, který patří do čeledě třešní nebo švestek, protože jim hrozí velké riziko infekce plísňovými onemocněními, které způsobuje houba pevníkovec purpurový, který se projevuje stříbřitým povlakem na listech, protože jeho spóry jsou ve vzduchu i v zimě.

Odstraňujte trávu okolo kmene stromu, nastelte půdu a přidejte některé univerzální hnojivo. Stáhněte z kmene jmelí. Jmelí sice strom nezahubí, ale bude mu odebírat vodu a výživné látky, a i když zdravý strom bude se jmelím soupeřit úspěšně, bude mu to způsobovat stres, který na svůj vývoj určitě nepotřebuje. Odtáhněte jmelí a při jeho stříhání dejte pozor, abyste nepoškodili kůru stromu.

Zimní hygiena ve skleníku

V tomto období se vyplatí dodržovat hygienu ve skleníku, zlikvidovat každý spadnutý list nebo květ, aby se na rostlinách nemohla šířit šedá plíseň. Důkladná hygiena a opatrné zalévání jsou klíčem k úspěchu při pěstování rostlin v zimě.

Zima je pro rostliny ve skleníku nebezpečným obdobím. Protože náklady na vytápění jsou vysoké, snažíme se zabezpečit, aby žádné teplo neuniklo, a proto dáváme do skleníku vrstvy izolace, kterými zakrýváme větrací otvory.

Tento nedostatek větrání je nebezpečný pro rostliny a rájem pro houbová onemocnění. Odumřelé pletivo ze spadaných listů a květů rychle napadá plíseň šedá a rozšiřuje se na živé části rostlin. V průběhu několika dní mohou rostlinky a mladé odřezky uvadnout a odumřít pro nadměrné vlhko.

Proto je potřeba co nejvíce snížit vlhkost vzduchu, to znamená zalévat velmi šetrné, a při zálivce být mimořádně opatrný, abyste nepostříkali rostliny. Dlouhé hrdlo na zalévací konvi je v této čísti roku hotovým požehnáním. Pravidlem je, že jsou-li rostliny u kořenů suché, lépe dokáží zvládnout nízké teploty, ale nemůžete to přehnat. Zatím co muškáty a kaktusy bez vody přežijí, jiné, jako například lantány a fuchsie bez vody zahynou, když půda celkem vyschne. Takže zalévejte jen tolik, aby půda nevyschla na prach.

Vyplatí se občas poklepat na izolační polyetylén, abyste zabránili nepřetržitému kapáni zkondenzovaných kapek na konkrétní rostliny. Nejlépe je to udělat v teplejší den, kdy můžete otevřít dveře skleníku, aby došlo k výměně vzduchu.

Navzdory všemu se plísním nedá celkem vyhnout a je potřeba zkontrolovat rostliny a odstranit všechny nemocné části. Rány po ostříhání u muškátů a dalších rostlin jsou náchylné na infekci spórami hub, proto ej radši nestříhejte,pokud nechcete odstranit jen odumírající části. Jestli musíte prostřihávat, možná pomůže, když poprášíte řezné rány sírou.